Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
Rostliny pro budoucnost
Nabízející se naděje, která však není samozřejmostí...
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...

Rostliny pro budoucnost


Člověk se vyvinul ve spojení s přírodou. Od doby, co jsme my lidé opustili lovecko-sběračský způsob života, je naše přežití závislé na tom, jestli dokážeme přimět přírodu, aby Země poskytla úrodu v dostatečném množství a kvalitě, popřípadě jestli dokážeme někoho druhého přimět, aby to za peníze udělal za nás. Úspěšnost produkce potravin závisela donedávna hlavně na pozorovatelské schopnosti zemědělce a hledání vhodných podmínek. Když lidé dokázali s citem využít potenciál krajiny, v letech příhodných slavili úspěch. Neustálým opakováním a zkoušením nových postupů se v průběhu věků vyvinulo zemědělství, jak ho známe nyní. Jen sedláky již nahradily současné zemědělské podniky, které také dokáží za pomoci rukověti agronoma připravit, zasít, pohnojit, postříkat a sklidit. Ale někdy se zdá, že selský rozum odešel společně se sedláky, s vaničkou bylo vylito i dítě.

Mnoho roků od revoluce neolitické přichází v 18. století revoluce průmyslová ruku v ruce s revolucí zemědělskou. Společnost se začala překotně měnit v mnoha ohledech, zemědělstvím počínaje. Nové poznatky spustily řetězovou reakci, která doposud neměla obdoby. Za přispění našeho krajana Jana Evangelisty Purkyně se v první polovině 19. století začíná světem šířit buněčná teorie následovaná dalšími významnými objevy evoluční biologie, zákonů genetiky, rostlinných explantátů, struktury DNA a mnohých dalších. Tyto kameny vydláždily cestu, po které v roce 1983 přijel kočár s prvními geneticky modifikovanými rostlinami. S příchodem nového milénia nastává etapa, která nejen že přináší další nové vzrušující poznatky, ale zároveň sebou nese nové závažné otázky, které se v otevřeném informačním prostoru bez omezení šíří. Jejich věcná podstata je často zastřena slepou touhou po novotě bojující se strachem z nového. Strach je pak častým nástrojem při manipulaci veřejného mínění a z odhalených tajemstvích jsou najednou nové prostředky moci.

I když stále znovu můžeme žasnout, jak to ta příroda má chytře zařízené. Objevy několika posledních let nám připomínají, že poznání nebude nikdy dovršeno. Sekvence genomů, cílené umlčování, dokonce i editace genů jsou jen vrcholkem ledovce. Avšak častým problémem nových nástrojů při využívání je, že nejsou natolik dokonalé jako ty staré. Ale snad přídavná hodnota dobrých inovací přivede k životu nové výsledky, které budou prověřeny v praxi. Hlavní proud rostlinných biotechnologií je spojen se šlechtěním nových odrůd. Šlechtitelství je pilířem, na kterém je postaveno zemědělství. Zavádění nových vlastností do odrůdy a zlepšení těch stávajících je během na dlouhou trať. Pomocí biotechnologií si lze tyto kroky významně ulehčit, ale i přes tuto pomoc se nám nepovede zkrátit proces tvorby nové odrůdy pod jedno volební období. Pokud náhodou chce šlechtitel dosáhnout úspěchu pomocí biotechnologií, nezbyde mu než si porovnat, jaké jsou náklady v porovnání s šancí na úspěch. Většinou poté vezme zavděk klasickým přístupem. Obecně lze říci, že šlechtitelé mají o nové technologie zájem, většinou však zatím jen po očku pokukují kolem sebe, jestli některý z kolegů byl odvážnější, a jak se mu daří zapřáhnout čerta do pluhu. Široce rozšířenou výjimkou se snad stalo pouze mutační šlechtění. A i některé další přístupy ve šlechtění se v České republice částečně ujaly (např. explantátové kultury, vzdálená hybridizace, dihaploidizace). Současný trend by rád přesunul vědce a šlechtitele z laboratoří a polí k počítačům. Nad parcelami by létaly kvadroptéry, které by pomocí rozličných senzorů hodnotily vnější projevy tisíců rostlin, a výkonné počítače by na základě sledování stotisíců míst v DNA těchto rostlin přiřazovaly metodou nazývanou genomická selekce hodnoty pravděpodobnosti, jak moc jsou tyto rostliny vhodné pro šlechtění nové odrůdy. Mantra slovního spojení „Big data“ nezaostává svojí úderností za texty budovatelský písní. Bohužel po vzoru Molekulárně Asistované Selekce (MAS), která doposud není rutinně využívanou metodou víme, že představy vědců vizionářů předbíhají reálné možnosti lidí z praxe. Ale i v našich podmínkách máme možnost požádat o dotace a pokusit se tak o vyšlechtění nové odrůdy se státní podporou. A i když se doposud není čím chlubit, v současné době se u nás v Zemědělském výzkumu, spol. sr. o. v Troubsku společně s Masarykovou univerzitou, šlechtitelskou firmou paní Hany Jakešové a biotechnologickou firmou Essence line, s.r.o. snažíme vyvinout způsob, jak pomocí vysokokapacitního sledování rozdílů v DNA můžeme vybírat rostliny jetele, které budou mít zvýšenou úroveň fixace vzdušného dusíku. Tyto rostliny pak budou využity při šlechtění nové odrůdy jetele, která svojí vylepšenou vlastností poskytne dostatek dusíku pro svůj bohatý růst, pro růst okolních rostlin i pro rostliny pěstované po těchto rostlinách.

Rostlinné biotechnologie však nejsou jen otázkou šlechtění. Vize se pomalu stávají skutečností. Máme tu molekulární farmáře, kteří v rostlinných pletivech produkují enzymy, protilátky a vakcíny. Rostlinní horníci, kteří dokáží z půdy vymámit vzácné kovy. Kouzelný postřik, který nás na základě cíleného umlčení genů zbaví na poli pouze škůdce jednoho druhu. A plejáda další nápadů čeká, až se je někdo pokusí přivést na svět. Jistě o nich uslyšíme, pokud zvládnou porodní bolesti.

Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií (ČTPBR) je otevřený prostor, kde se potkávají soukromé i veřejné organizace, které jsou hybatelé dnešní společnosti díky své aktivní účasti na vytváření hodnot. ČTPBR svolává tyto organizace k dialogu a diskuzi, aby mohly hledat a řešit důležitá témata, a ukazuje na cíl, za kterým je třeba se ubírat ku prospěchu naší společnosti. I když je stále velká vzdálenost mezi základním a aplikovaným výzkumem a aplikovaným výzkumem a zemědělskou praxí, jednotlivé skupiny se navzájem přibližují a paprsky spolupráce občas vysvitnou mezi mraky. Bohužel, tak jak si financování zemědělství skrze dotace vybírá svou daň v podobě žlutých oceánů, tak i přerozdělování peněz ve vědě určuje pravidla hry. Životaschopná spolupráce je zase jen a pouze ta, kde pro jednotlivé strany je financování prostředkem, ne cílem. ČTPBR má za úkol v tomto duchu nabídnout řadu akcí, které mají za cíl přinést aktuální témata z oblasti rostlinných biotechnologií do širokých řad odborné i laické veřejnosti. Přiblížit možnosti, které současný výzkum umožňuje, a na svém nádvoří přivítat všechny, kdo mají zájem o využití moderních nástrojů v trvale udržitelném zemědělství. Jejím prostřednictvím se dostávají informace od vědců k zemědělcům a doufejme, že i opačně.

Tak jako jinde je i v České republice pro nás zemědělství dědictví otců, v našem případě to však je spíše danajský dar. Jak zanechala kolektivizace šrámy na duších sedláků, tak zanechala hluboké rány v naší krajině. Všude odkud jsme odvedli přirozenou vláhu rozsáhlými melioracemi nyní hledáme způsoby, jak zadržet vodu v krajině, ale voda již zapomněla, nepomatuje se, ví jen, jak protéct mezi prsty. A není to tak dávno, co jsme postavili často na nejúrodnějších půdách obrovské sklady, obchodní centra a sluníčkové elektrárny, které drasticky mění lokální ekologické poměry. Jednou i tyto pole budou znovu volány do služby, jen aby pak někdo z nás věděl, kde se ukrývají. A těm, kdo si váhou a velikostí traktorů kompenzují svoji neschopnost porozumět půdě se musí jasně stanovit podmínky, jak se budou napravovat škody jimi způsobené. Hluboce kořenící rostliny musí dostat příležitost, aby mohly ukázat své umění dřív, než voda splaví všechnu úrodnou vrstvu půdy mezi stébly kukuřic. Nicméně opravdová řešení začínají tím, že vrátíme krajině její důstojnost. Začneme si ji vážit.

Často je k rostlinným biotechnologiím vzhlíženo právě v případech, kdy je třeba napravit člověkem rozkolísaný systém. Pomocí geneticky modifikovaných plodin zachráníme děti od oslepnutí v podobě „zlaté rýže“. Rostliny budou změnou barvy listů reagovat na nášlapné miny. V oblastech kontaminovaných lidskou činností budou rostliny s upravenými genomy čistit půdu od nebezpečných látek. Ale i když GMO plodiny mohou být vhodnými pomocníky při nápravě problému, nikdy nemůžou nahradit solidaritu a šetrnost. Moderní postupy nenahradí ty časem prověřené, sekvenování nenahradí oko šlechtitele, vědci nevyvinou znovu jablka. Věda nám však nabízí prostředky, jak si pomoci. Nebudeme lámat kámen holýma rukama, krumpáč jsme vzali před časem, teď přichází na řadu dynamit.

Zemědělství, zdroj naší obživy, je komplexní systém blízký přírodě. Se vzrůstající mírou technizace, i té „bio“, se my lidé stáváme slony v porcelánu. Při menším úsilí máme mnohonásobně větší vliv. Stroje jedou 7 dní v týdnu 365 dní v roce. Každý krok musí být rozvážný a opatrný. I přes vlastnictví si nemůžeme půdu bezvýhradně nárokovat. Je nám propůjčena a zase ji budeme předávat dalším generacím. A jak je chráněna příroda ve formě přirozených ekosystémů, tak je třeba i u nás začít systematicky více chránit šetrnými, ověřenými i moderními postupy produkční ekosystémy, lesy, pole, louky. Jen tak budeme mít naději, že i našim následovníkům se naše Země znovu zazelená, rozkvete a vydá plody.

autor: Oldřich Trněný
Zemědělský výzkum, spol. sr. o.
Zahradní 1,664 41 Troubsko