Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
Rostliny pro budoucnost
Nabízející se naděje, která však není samozřejmostí...
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...

Aktuálně ze světa fytopatogenních bakterií, hub a virů


V souvislosti s globálním obchodováním se zemědělskými komoditami a změnami klimatu může docházet k šíření závažných patogenů rostlin. Týká se to například patogenu Xylella fastidiosa. Tato bakterie původně pocházející z Amerického kontinentu se vyskytuje v xylému mnoha rostlinných druhů. V současné době je považován za šířící se patogen jak v Asii tak Evropě. Od roku 2013 je zaznamenána přítomnost poddruhu „pauca“ na olivovnících v Itálii a od července 2015 byla prokázána přítomnost poddruhu „multipex“ na vítodu myrtolistém (Polygala myrtifolia) na Korsice. Později byla bakterie prokázána i na dalších okrasných rostlinách. V říjnu 2015 již byl záchyt na francouzské riviéře. Poddruh „fastidiosa“ byl zachycen v Německu na oleandrech. V České republice bylo zaznamenáno podezření na výskyt tohoto patogenu během letošního roku, zatím však nebyla diagnóza stoprocentně potvrzena.

Pracovníci České zemědělské univerzity (Říčařová, V. a kol., 2017. Sborník 12. konference Evropské fytopatologické společnosti, Dunkerk, Francie) provedli na území České republiky monitoring výskytu virů na řepce ozimé (Brassica napus) jednak během podzimu 2016, kdy byl pozorován zvýšený nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na porostech řepky a také na jaře následujícího roku. Během podzimu byly rostliny odebrány ze 68 lokalit, na jaře ze 40 lokalit. Z odebraných rostlin na podzim, které byly následně imunologicky (ELISA) testovány na přítomnost virů, bylo 93,7% pozitivních na TuYV (Turnip yellow virus, virus žloutenky vodnice) a 0,7% na TuMV (Turnip mosaic virus, virus mozaiky vodnice). Ze vzorků odebraných na jaře bylo 99,6% pozitivních na TuYV a 4% na TuMV. Virus žloutenky vodnice je tedy značně rozšířen. Z jiných zdrojů je možno zjistit, že škody způsobované TuYV na výnose mohou být řádově v desítkách procent.

Další příspěvky na výše zmíněné fytopatologické konferenci se týkaly jak chemické tak i biologické ochrany. Kolektiv autorů v čele s Lisou Nistrup Jørgensen z Aarhus univerzity (Dánsko) testoval účinnost biologického přípravku Serenade obsahující Bacillus subtilis (kmen QST 713) na biotrofní patogen Blumeria graminis způsobující padlí ječmene (Hordeum vulgare) a pšenice (T. aestivum). Pokusy probíhaly v Dánsku v letech 2015-2016 v polních podmínkách ale i ve skleníku. Přípravek Serenade byl aplikován ve 2-4 termínech v různých dávkách (2, 4, 6 a 8 l/ha). Jako standardy byly použity prothioconazol a tebuconazol. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v termínu aplikace překrývajícím se s termínem infekce. Z hlediska dávkování bylo nejlepších účinností dosaženo pří dávce 4-6 l/ha. Při celkovém zhodnocení se účinnost přípravku Serenade pohybovala v rozmezí 40-50% na padlí travní. Stejný tým testoval také zcela novou látku fenpicoxamid obsaženou v přípravku s komerčním názvem Inatreq. Jedná se o látku s novým mechanismem účinku a tedy bez pravděpodobné křížové rezistence k dosud používaným látkám. Plánované uvolnění na trh se uvažuje v letech 2019/20. Tento nový fungicid byl testován v Dánsku a Francii na braničnatku pšeničnou (Mycosphaerella graminicola) a bylo dosaženo velmi dobrých výsledků.

Ochrana pěstovaných rostlin proti škodlivým činitelům je v současné době založena převážně na použití pesticidů. Tento způsob je efektivní, nicméně s sebou nese i určitá rizika spojená s dopadem na zdraví konzumentů, ale i z hlediska vzniku rezistence škodlivých činitelů k některým látkám. Je tedy nezbytné hledat nové látky s novými mechanismy účinku či zcela nové přístupy. Pracovníci Justus Liebig Univerzity v Giessenu testovali využití aplikace krátkých molekul RNA postřikem na potlačení houbového patogenu Fusarium graminearum na ječmenu. Na rostliny byl aplikován úsek dvouvláknové RNA o velikosti 791nt, která byla zacílena na gen CYP51. Tento gen je významný při biosyntéze sterolů (na stejné cílové místo jsou zaměřeny např. i klasické azolové fungicidy). Inhibice růstu mycelia F. graminearum byla pozorována i na těch částech rostlin, které nebyly postřikem přímo zasaženy. Molekuly RNA jsou tedy pravděpodobně rozváděny vodivými pletivy rostlin. U této technologie se testuje využití nanomateriálů jako nosičů. Dopady na životní prostředí a ovlivnění zdraví člověka nejsou zatím dostatečně prozkoumány.


Obrázek: Ječmen jarní s příznaky napadení fuzariózou klasu

Na Zemi nyní žije zhruba 7,49 miliard lidí a do roku 2050 by měl počet dosáhnout 9,1 miliard. Nároky na produkci potravin tedy porostou. Nové technologie (např. rostlinné biotechnologie, CRISPR/Cas9, RNA interference, elicitory indukující obranu rostlin a nové biologické agens pro ochranu rostlin) v pěstování a ochraně rostlin mohou svým dílem přispět k zajištění dostatečné nabídky. Všechny tyto nástroje včetně stále se rozvíjejících technologií sekvenace DNA a efektivnějšího zpracování narůstajícího objemu dat nabízí potenciál pro zajištění dostatku kvalitních potravin.

Agrotest fyto, s.r.o.
22.9.2017