Nepřehlédněte

Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
Rostliny pro budoucnost
Nabízející se naděje, která však není samozřejmostí...
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...

Inovativní biotechnologie stále předmětem živé debaty v Bruselu

Evropská komise pořádala 28. 9. 2017 další konferenci na vysoké úrovni týkající se moderních technologií, zjm. tzv. nových technik ve šlechtění rostlin. Cílem konference bylo konfrontovat a ladit názory odborníků a zástupců zájmových skupin z různých oborů. Názory byly velmi diverzifikované a ukázalo se, že je stále potřeba další diskuse. Další vývoj je možný jen s důvěrou veřejnosti, kterou je nutné budovat. Vědci nemohou přinášet pouze vědecké důkazy, ale musí umět veřejnost přesvědčit. Shoda panovala na nutnosti legislativního rámce pro produkty biotechnologií, zhodnocení jejich potenciálu pro evropský trh a zachování vysokých standardů bezpečnosti potravin.

conference label

Úvod

Evropská komise uspořádala konferenci na vysoké úrovni o "moderních biotechnologiích v zemědělství - příprava cesty pro odpovědné inovace". Jednodenní konference se uskutečnila dne 28. září 2017 v budově EK Charlemagne.

Cílem konference bylo podnítit informovanou a otevřenou diskusi mezi všemi zainteresovanými stranami o tom, jak může EU těžit z moderních biotechnologií a inovací v potravinářském a zemědělském sektoru při zachování vysokých standardů bezpečnosti potravin. Účastníky byli významnými evropskými tvůrci politik, zástupci zainteresovaných stran průmyslu, zástupci občanské společnosti, vědci a vládní odborníci.

Konferenci zahájil komisař ANDRIUKAITIS úvodní přednáškou. Zdůraznil, že zemědělství je vysoce významné, o čemž svědčí zájem členských států. Je třeba inovací, ale takových, které se setkají se zájmem veřejnosti a budou uplatněny v praxi. Je však otázkou, do jaké míry mají nové technologie zasahovat do běžného zemědělství, včetně řešení problematiky globální změny klimatu. Definoval hlavní okruhy, kterým se je třeba v souvislosti biotechnologiemi věnovat.

1) Odpovědný výzkum a inovace (posílení výzkumu v EU)

2) Moderní biotechnologie v zemědělství (příležitosti a zájmy)

3) Společná cesta vpřed (nabídka inovací za zachování bezpečnosti)

Krátký projev pronesl Ministr zemědělství Estonska T. Tamm, věnoval se krátce historii zemědělství, zjm. inovativních technologií a připomněl více než 100 let cíleného šlechtění a inovací. Pak se také zaměřil na současné problémy, které ovlivňují globální změnu, nedostatek potraviny v některých částech světa, obnovitelné zdroje energie) a z toho plynoucí potřebu kompetitivních biotechnologií.

Další přednáška informovala o postavení Vysoké skupiny vědeckých poradců Evropské komise. Vysokou skupinu tvoří 6 expertů spolupracujících s akademickou sférou členských států. Vysoká skupina zpracovala materiál shrnující informace o Nových technikách v zemědělských technologiích (Explanatory note 2/2017, Doi 10.2777/17902). Vysoká skupina se v tomto materiálu nevyjadřovala k legislativním otázkám.

Na základě úvodních přednášek byla následující diskuse rozdělena do dále uvedených tematických okruhů

Podpora zodpovědného výzkumu a inovací v moderních biotechnologiích - Jak využít přínosy v EU.

Na základě podkladové informace se rozvinula velice živá diskuse, která byla dána zázemím, zkušenostmi a pozicemi jednotlivých diskutujících byla definována potřeba vzájemné interakce. Bylo zřejmé, že pohledy jsou odlišné, ne však na uplatnění finančních prostředků. Předseda Evropské semenářské asociace připomněl výši finančních prostředků věnovaných na vývoj GMO před 20 lety a jejich výsledky. Příliš rozvoji oboru kromě velkých společností a majoritních plodin nepomohly. Připomněl, že je třeba se řídit potřebami zemědělství, zohlednit nutnou rotaci plodin a řešit problematiku. Diskuse nepřinesla jednoznačné závěry.

Moderní biotechnologie v zemědělství a společenské výzvy - Realizace příležitostí a řešení problémů.

Základní byla otázka, jak zajistit v EU kompatibilitu a udělat z odlišného přístupu v EU přednost pro místní zemědělství. Diskutovala se skutečná potřeba využívat moderní technologie v zemědělské praxi v EU ale i rozvíjejících se zemí. Nejsou samospasitelné. Také byly diskutována otázka patentů a šlechtitelská práva. Geny nejsou patentovatelné, ale aplikace ano. Zaznělo, že pokud máme sbírku rostlinných materiálů – může obsahovat patentované fragmenty, resp. fragmenty vnesené patentovanými postupy. Již v současné době údajně 3 společnosti kontrolují 60% produkce osiv. Velký význam má náhled spotřebitelů, proto veškerá data musí bý srozumitelná a transparentní.

Vyhledávání společného postupu - Jak podpořit inovace a zajistit bezpečné používání moderních biotechnologií v EU.

Poslední okruh se zaměřil na diskusi základních předpokladů získání důvěry veřejnosti. Bylo konstatováno, že vědecká veřejnost neumí komunikovat a je přesvědčena, že veřejnost bude brát její argumety jako jedině platné. Veřejnost chce mír právo se rozhodovat. Probrala se i definice gGMO, resp. její části, dle úvahy diskutujících. Zajímavý byl dotaz týkající se rýže nesoucí mutaci a CRIPR/Cas9 navozenou shodnou změnu. Jaký je rozdíl. Odpověď jednoho z expertů zněla, že značný, že se jedná o rozdíl v etickém vnímání. Diskuse, transparentnost a věrohodnost jsou základními předpoklady pro budoucí využívání biotechnologií agrárním sektoru EU.

Výsledky jednaní shrnula poradkyně komisaře (Rot-Behrent)

Uvedla, že proběhla velmi živá diskuse, ze které vyplývá, že úhly pohledu vzhledem k zázemí účastníků jsou odlišné. Byla předložena technická zpráva Vysoké skupiny vědeckých poradců. Ta nebyla rozporována. Legislativní rozhodnutí je v rukou Evropského soudu, na základě jehož rozhodnutí bude vyložena současná legislativa. Nikdy však následující legislativní kroky nesmí vést ke snížení bezpečnosti potravin v EU. Všichni účastnící se shodují, že legislativní rámec je nezbytný. Je třeba hodnotit přínosy nových technologií pro evropského spotřebitele, jehož důvěru v systém je třeba stále budovat.

autorka: Jaroslava Ovesná, doc. RNDr., CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, 161 06 Praha 6

ovesna@vurv.cz