Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
aktualizovaný přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi se rodí už dnes
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...
agroweb.cz - zemědělský zpravodajský server
Význam rostlinných biotechnologií pro společnost a prostředí – tak byla nazvaná přednáška pořádaná v rámci mezinárodního symposia Auxins and Cytokinins in ...
archiv | podrobné
Nástroje pro anaerobní digesci materiálu s nižší výtěžností
Možnost šetrnější a finančně méně nákladné úpravy surovin rostlinného původu před jejich vstupem do dalších biotechnologických procesů. ...
zobrazit | související články
Lesnická práce - MOŽNOSTI VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD V ...
Jako další příklad využití genetické manipulace je možno zmínit biotechnologické farmy, které využívají rostlinné buňky a pletiva pro produkci ...
archiv

Historie a současnost kultivace a šlechtění rychle rostoucích dřevin (RRD, zejm. topolů a vrb) pro multifunkční využití v rámci spolupráce International Poplar Commission (IPC FAO)


Topoly a vrby, zástupci čeledi Salicaceae, jsou stromy a keře s mnoha cennými vlastnostmi, které vedly od počátku věků k jejich uplatnění ve společnosti člověka i v širší přírodě. Vlastnosti, které topoly a vrby učinily pro člověka tak zajímavými a užitečnými jsou: rychlý růst, snadnost množení, sklon ke snadnému mezidruhovému křížení, atraktivní vzhled a široká škála použitelnosti. Topoly a vrby tvoří dřevo, vlákninu, palivové dříví a jiné lesní produkty, zároveň jsou schopné zušlechťovat degradovanou půdu, obnovovat devastovanou krajinu a zmírňovat výkyvy klimatu. Všechny tyto výhody podporují život na venkově a přispívají k udržitelnému rozvoji a jejich uplatnění v praxi má velký potenciál v rozvojových zemích.

Topoly a vrby, zástupci čeledi Salicaceae, jsou stromy a keře s mnoha cennými vlastnostmi, které vedly od počátku věků k jejich uplatnění ve společnosti člověka i v širší přírodě. Vlastnosti, které topoly a vrby učinily pro člověka tak zajímavými a užitečnými jsou: rychlý růst, snadnost množení, sklon ke snadnému mezidruhovému křížení, atraktivní vzhled a široká škála použitelnosti. Topoly a vrby tvoří dřevo, vlákninu, palivové dříví a jiné lesní produkty, zároveň jsou schopné zušlechťovat degradovanou půdu, obnovovat devastovanou krajinu a zmírňovat výkyvy klimatu. Všechny tyto výhody podporují život na venkově a přispívají k udržitelnému rozvoji a jejich uplatnění v praxi má velký potenciál v rozvojových zemích.

Nedávná zjištění naznačují, že lidé žijící podél řeky Eufrat v oblasti středního východu před více než 10 000 lety používaly topoly a vrby k vaření, topení a pro vytváření svých sídel. 8000 let před Kristem domorodý kmen amerických Ojibwe též používal topoly a vrby k vaření, topení, přípravě medikamentů (předstupeň současného léku aspirinu) či ke stavbě obydlí. 800 let po Kristu domorodí Američané z kultury Hohokam v dnešním Mexiku používaly topoly a vrby ke stabilizaci půdy podél zavlažovacích kanálů.

Evropští objevitelé, kteří cestovali do Nového světa v 17. a 18. stoleté, se často vraceli s topolovými řízky, jež pak sázeli ve svých zahradách. Například bavlníkový topol (Populus deltoides) se do Evropy dostal přes Francii krátce po roce 1700 ve formě různých kultivarů, což později vedlo ke zmatkům v taxonomické zařazení topolových hybridů.

V polovině 19. století byly spontánní křížení a základní formy šlechtění topolů v Evropě již široce rozšířeno pro výběr vhodných jedinců. Do začátku 20. století byly většinou využívány místní původní druhy topolů a vrb případně spontánní kříženci evropských a severoamerických druhů (Populus nigra × Populus deltoides), jež vzešly ze zahradních výsadeb. Popularita a vitální růst tzv. "euroamerického topolu" (dle původního názvu Populus × euroamericana, nomenklaturně správně Populus × canadensis) vedly k obratu, k moderním topolovým kulturám. Prvním záměrným křížením topolů A. Henrym v roce 1912 (Henry, 1914). Pionýrské práce Henryho a později Stout, Schreinera (1933) rozšířilo šlechtitelské programy topolů po celém světě, především pak v Evropě (FAO, 1958; Schreiner, 1959)

První oficiální výzkumná instituce, Instituto di Sperimentazione per la Pioppicoltura (ISP), pro zkoumání křížení a kultivace porostů topolů byla založena v roce 1937 v italském Casale Monferrato ležícím v údolí řeky Pád. Úspěchy ISP vedly ke zvýšené poptávce po topolovém dřevu i topolové buničině na papír.

Paralelně s vývojem šlechtění topolů a jejich kultivačních programů v několika oblastech světa se objevil v Evropě naléhavý problém nedostatku dřeva. V reakci na tento nedostatek vznikla pod francouzským ministerstvem zemědělství v roce 1942 národní topolářská komise, jenž v roce 1947 uspořádala mezinárodní topolářský týden (International Poplar Week) ve spolupráci 8 evropských zemí. Účastníci se zde dohodly na vytvoření mezinárodní topolářské komise (International Poplar Comission, IPC), jenž byla zařazena do FAO (Food Agriculture Organization) v rámci Organizace Spojených Národů (United Nations). Následovala řada mezinárodních setkání, kde se radí experti z celého světa. Výsledkem činnosti IPC jsou například publikace uvedené ve zdrojích informací tohoto textu, jmenovitě: FAO, 1958; FAO, 1980 či Isebrands, Richardson, 2014. V současnosti se konají setkání IPC jednou za 4 roky. Poslední 25. setkání se konalo v září 2016 v Berlin - Adlershof, kde byl ohlášen i vznik Topolářské Komise České Republiky (kontakt: weger@vukoz.cz).

Na území České republiky se problematice topolových kultur v současnosti mimo řady nadšenců a soukromých firem věnují především 2 výzkumné instituce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (www.vukoz.cz) a Výzkumná stanice Kunovice spadající pod Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (www.vulhmuh.cz).

Témata v oblasti zkoumání RRD v současnosti jsou: kultivace topolů a vrb s krátkou dobou obmýtí (výmladkové plantáže), ochrana topolů černých, rozvoj agro-lesnických systémů (Federal Ministry of Food and Agriculture, 2016); produkce dřevního vlákna, produktů ze dřeva a výroba energie z biomasy, fytoremediace, sequestrace uhlíku, testování topolů na odolnost vůči rzi, šlechtění a výběr nových klonů a hybridů, genové manipulace (National Poplar Commission of the USA, 2016); tvorba nových odrůd, produkčních systémů a kultur topolů a vrb, genetika, ochrana a zlepšování, biotechnologický pokrok při kultivaci, ochrana lesa (topolových společenstev v něm), zdokonalování metod sklizně topolových a vrbových plantáží, zkoumání vztahu RRD a životního prostředí (Poplar Special Commission, 2016); šlechtění nových odrůd, agro-lesnictví, kultivace vrb pro košíkářství a zahradnické účely, zlepšování sklizňových technologií, způsobů využití dřevní hmoty z plantáží RRD, zkoumání potenciálu topolových kultivarů pro zachování druhové rozmanitosti lesa (National Poplar Commission of Belgium, 2016); na území České republiky se v současné době též věnujeme řadě z výše zmíněných témat například viz Weger et al, 2016.

Použité informační zdroje: FAO. Poplars and willows in wood production and land use. Food and agriculture organization of the united nations (FAO); 1980. 328 p. FAO. Poplars in forestry and land use. Rome: Food and agriculture organization of the united nations (FAO); 1958. 525 p. Federal Ministry of Food and Agriculture. Poplars and willows in Germany. Großhansdorf: Thünen-Institut für Forstgenetik; 2016. 37 p. Henry A. A new hybrid poplar. Gardener's Chronicle, Series III. 1914;56:257-8. Isebrands JG, Richardson J. Poplars and willows trees for society and the environment. Croydon UK: CAB International and FAO; 2014. 634 p. National Poplar Commission of Belgium. Activities related to poplar and willow cultivation and utilization 2012-2015. Gent: Genth University; 2016. 41 p. National Poplar Commission of the USA. Activities related to poplar and willow cultivation and utilization. Stoneville MS 38776: Southern Research Station; 2016. 19 p. Poplar Special Commission. Activities related to poplar and willow cultivation and utilization. Beijing: Research institute of forestry; 2016. 49 p. Schreiner EJ. Production of poplar timber in Europe and its significance and application in the United States. Washington DC: USDA Forest Service; 1959. 124 p. Weger J, Bubeník J, Reiniger D, Fiala P. Testing of native willows for short-rotation coppice on agricultural land. Poplars and other fast-growing trees - renewable resources for future green economies. 2016;25:70.