Nepřehlédněte

AKCE ČTPRB 2018
přehled pořádaných akcí pro rok 2018
více
Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
Rostliny pro budoucnost
Nabízející se naděje, která však není samozřejmostí...
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...

Nové průhonické trvalkové směsi do stínu a polostínu



V městském životním prostředí žije většina populace v České republice. Jeho stav a kvalita nás tedy ovlivňuje téměř neustále. Výrazně pozitivní vliv na kvalitu našeho okolí má dostatek kvalitní a funkční zeleně. Nicméně každá metr čtvereční je v městském prostředí pod velkým tlakem být využit co nejintenzivněji, tedy nejčastěji být zastavěn. Nové plochy zeleně tedy nevznikají příliš často a je tedy nutné dokázat co nejlépe využít stávající plochy, kde již zeleň roste. To většinou znamená pracovat v prostorech pod a okolo vzrostlých stromů a keřů. Samozřejmostí pak je tyto vzrostlé dřeviny nelikvidovat, nepoškodit, ale naopak je podpořit a doplnit. Avšak výsadba rostlin v podrostech již vzrostlých dřevin, dospělých stromů je jednou z neobtížnějších výzev, řešených v rámci správy a údržby veřejné zeleně. Velkým problémem na těchto stanovištích je totiž stínění dospělých dřevin, velká kořenová konkurence stromu a tím daný často nedostatek vody a hromadící se listový opad. Půdní struktura na těchto místech z důvodu chybějící vegetace je mnohdy s nedostatkem půdních pórů, vzduchu a malým množstvím půdní makro i mikroorganizmů. Půda je také často tzv. „slehlá“, není příliš vhodná pro běžnou výsadbu a může se stát zdrojem prachu ve městech. Tato stanoviště jsou však v urbánním prostředí velmi častá a jedná se přitom o jednu z mála možností, kde lze nové výsadby realizovat. Správně navržené a realizované bylinné výsadby přitom mají velký vliv na pozitivní vnímání prostoru, zvýšení sorpční schopnosti daného území, snížení prašnosti, zvýšení biodiverzity a mnohé další přínosy.

Pokud se již v současné době na tato místa výsadba navrhuje a následně realizuje, jedná se o velmi omezený rostlinný sortiment. Podrosty tak jsou ve výsledku často pouze jednodruhové (monokulturní) nebo se stále stejným sortimentem. Takovéto výsadby ovšem nejsou pro veřejný prostor příliš velkým vizuálním ani ekologickým přínosem. Jedním z hlavních problémů tohoto stavu je paradoxně zejména velice široký sortiment okrasných bylin (trvalek). Ten se v současné školkařské produkci a nabídce pohybuje v řádech tisíců. S touto velkou nabídkou však nemá drtivá většina projektantů, kteří jsou za výsadby zodpovědní, zkušenosti. Proto se atraktivní podrostové výsadby v našich městech objevují pouze zřídka. Velmi cenná zastíněná plocha pod stromy tak v mnoha případech nemá využití a je komplikovaná na údržbu, protože se zde nedaří pěstovat trávník. Plocha se tak stává pouze zdrojem zaplevelení okolních ploch a tedy zvyšuje nároky na údržbu. U mladých výsadeb stromů také volná plocha nebo trávník v těsné blízkosti kmene stromu vede často k poškození báze kmene při sečení ručními mechanizačními prostředky a následnému těžkému poškození výsadby, což má za následek úhyn původně perspektivní dřeviny a nové náklady na zřízení nové výsadby. U starších dřevin jsou pak časté poškození povrchových kořenů pojezdem žací techniky při sečení a sběru trávy.

Na konci 90. let 20. století vznikl švýcarsko-německý projekt Silbersommer (Stříbrné léto), který testoval zcela nový typ záhonu do městských podmínek. Jednalo se o kombinace trvalek, dvouletek, nízkých dřevin, cibulnatých a hlíznatých rostlin. Rostliny byly do těchto kombinací voleny podle svých životních strategií, dlouhověkosti, klonality, atraktivity v sezóně a dalších parametrů. Výsledná kombinace, směs, sázená bez osazovacího plánu měla být atraktivní po co největší část roku, dynamická a hlavně nenáročná na údržbu. Rostliny ve směsi jsou rozděleny do skupin (solitérní, skupinové, pokryvné, vtroušené, cibulnaté a hlíznaté rostliny), přičemž je velmi důležité pro konečný výsledek vytvořit vhodné procentuální zastoupení těchto skupin a také jednotlivých taxonů ve skupinách. Stříbrné léto, nazvaná podle stříbřitě olistěných druhů, byla určena na slunná, suchá stanoviště ve městech jako jsou třeba kruhové objezdy, dopravní ostrůvky, pásy mezi chodníkem a silnicí a podobná problematická místa. Tato první směs, testovaná na několika pracovištích byla po pěti letech vyhodnocena jako úspěšná a začaly se vytvářet další směsi na stejném principu. Po slunném stanovišti následovala další.

Ve státech západní Evropy, zejména v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii aj. však započal v posledních cca 10–ti letech výzkum za účelem sestavení a vyzkoušení různých kombinací vytrvalých byli, vhodných zejména do stinných a polostinných urbánních podmínek. Vhodně zvolený sortiment rostlin společně se smíšeným konceptem výsadby bez osazovacího schématu, vhodné ho vylehčením půdy před výsadbou a zamulčováním výsadeb po výsadbě ukazují velmi slibné výsledky v praxi. Výsledný porost vykazuje vysoké estetické stejně jako funkční kvality a v praxi se velmi osvědčil. Zahraniční směsi v našich podmínkách mohou svým výsledkem zklamat. Pečlivě vybrané druhy a odrůdy trvalek musí být přizpůsobeny našim klimatickým podmínkám a jednotlivé rostlinné druhy vyzkoušeny a musí být upraven jejich vzájemný množstevní podíl.

V rámci projektu Technologické agentury ČR byl od července 2014 do prosince 2017 řešen projekt TA04021327 Extenzivní bylinné výsadby pro stinná a polostinná stanoviště. Projekt řešil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice společně s firmou Pereny Renata Pešičková. Pokusné výsadby byly umístěny na Dendrologické zahradě v Průhonicích (13 směsí v jednom opakování, celkem 520 m2) a v areálu trvalkové školky Pereny v Hlavenci (10 směsí, celkem 200 m2). V rámci tohoto projektu bylo testováno celkem 14 různých směsí do stínu a polostínu. Koncept výsadeb byl zvolen tak, aby bylo možno vyzkoušet co nejvíce variant a při tom zachovat možnost srovnání mezi jednotlivými záhony. Primárně byla volena místa ve stínu a polostínu, přičemž se bylo nutno se řídit empirickými zkušenostmi a znalostmi lokalit, protože ani na jednom ze stanovišť nebyl k dispozici vhodný měřicí přístroj. Zakoupení přístroje měřící intenzitu slunečního osvětlení v různě zastíněných lokalitách, je plánováno v dalším roce řešení tj. 2015. Podrobnější měření intenzity oslunění bude předmětem dalších let sledování a hodnocení. Stejně jako měření vlhkosti půdy ve vybraných místech záhonů. Je mnoho faktorů, které ovlivňují a limitují bylinné patro v podrostech, mezi ty nejvýznamnější patří:
- oslunění v průběhu dne
- oslunění v průběhu roku/vegetace
- dostupnost vody pro rostliny
- kořenová konkurence dřevin
- listový (či jiný) opad (kvalita, kvantita)
a další

Na Dendrologické zahradě se podařilo nalézt velmi vhodná stanoviště, která jsou nedaleko od sebe (řádově ve stovkách metrů), nicméně jsou zde výrazně odlišné stanovištní podmínky. Jedno ze stanovišť je v podrostu bříz a borovic a je středně vlhké až suché. Další je ve výrazně zastíněném místě v podrostu cca 40-ti letých lip se středně vlhkou půdou. Další je pod vzrostlými duby ve vlhčí lokalitě. Poslední stanoviště je v porostu vzrostlých borovic a suchou půdou. Záhony jsou rozmístěny individuálně, nebo na sebe navazují stranami. Vybrané záhony jsou umístěny tak, že kmen dřeviny zasahuje do výsadbového prostoru. Celkem tedy bylo vysázeno 13 různých směsí, každá na dvou lokalitách. Celková plocha výsadeb na dendrologické zahradě je 520 m2. Výsadby v areálu trvalkové školky Pereny ing. Renaty Pešičkové se nalézají na vlhčích stanovištích, než je tomu na Dendrologické zahradě. Výsadby se nalézají ve většině případů v kořenovém prostoru starších stromů, zejména vzrostlých dubů. Oproti výsadbám v Průhonicích se také většinou jedná o slunnější stanoviště. Celkem bylo v Hlavenci vysázeno 10 různých směsí (bez opakování) o celkové výměře 200 m2. Jednotlivé záhony mají na DZ tvar obdélníku o velikosti stran 4 a 5 m a plošnou výměrou 20 m2. Tento tvar jednotlivých záhonů byl zvolen z důvodu dobrého přístupu do výsadby při údržbě a zároveň minimalizaci okrajového efektu. Záhony jsou rozděleny (příčně) na 2 stejně velké dílce, které se od sebe liší přípravou půdy. Protože se jedná o směsi trvalek, kde se rostliny rozmisťují bez osazovacího schématu, bylo nutno v rámci jedné plochy rozdělit počty rostlin na poloviny rovnoměrně. V Hlavenci byly záhony z důvodu prostorových zvoleny jako protáhlejší, nicméně zachovávající plošnou velikost 20 m2.

Stanoviště byla vytipována a vyznačena pomocí latí a sprejů. V příhodném období byly plochy opakovaně chemicky odpleveleny herbicidem. Plochy byly následovně kultivovány mechanizací – rotavátorem a to do hloubky cca 10-15 cm. Při této pracovní operaci bylo nutno postupovat velmi obezřetně, aby nedošlo k porušení vlastních kořenů dřeviny a jejího následovného poškození. To by mohlo vést k oslabení dřeviny nebo podpořit u některých druhů kořenovou výmladnost. Okraje záhonů a blízké okolí kmenů bylo obryto ručně rýčem. Po kultivaci půdy došlo k zapravení vylehčujících materiálů. Na polovinu záhonů se aplikoval drobný štěrk frakce 4/8 mm, na druhou polovinu kopaný písek. Vždy ve vrstvě cca 8 cm. Následně byly instalovány smrkové, neimpregnované latě, které ohraničují jednotlivé záhony od okolí. Půda nebyla vylepšována žádnými organickými materiály (kompost, rašelina, substráty aj.) ani hnojena. Do takto připravených ploch se následně provedly výsadby. Shodný postup přípravy stanoviště byl také v druhém místě výsadeb v Hlavenci.

Vlastní výsadbě trvalek a cibulovin předcházela distribuce rostlin k záhonům a jejich rozmístění. 1 záhon (20 m2) byl rozdělen na dvě poloviny s rozdílnou přípravou půdy a stejně tak i množství rostlin bylo rozděleno (pokud bylo možno a jednalo se o sudé počty) na dvě poloviny. Ty pak byly rozmístěny na záhon. Rozmístění bylo zvoleno dle osvědčené receptury vycházející z obdobných smíšených trvalkových výsadeb na slunných stanovištích. Nejprve se rozmístí solitérní rostlina a to tak, aby byly nepravidelně ale rovnoměrně rozmístěny na danou plochu. Neměly by být s ohledem na své rozměry sázeny blíže než 30 cm od okrajů záhonů. Další rostliny se rozmístí opět nepravidelně po ploše a postupně se plocha zaplňuje. Jako praktický detail se ukázalo to, že jeden druh bude rozmisťovat pouze jeden pracovník. Má tak přehled o distribuci daného druhu na plochu záhonu. Tento způsob výsadby je pro neproškolené zahradníky poměrně obtížné realizovat bez názorné ukázky. Pracovníci Dendrologické zahrady však již mají bohaté zkušenosti s tímto druhem rozmisťování rostlin na záhonech, proto tato část proběhla bez problémů a velmi rychle. Ukázku rozmístění na záhonech provedl názorně odpovědný řešitel – Ing. Adam Baroš. Po rozmístění všech rostlin na záhonech se začalo sázet. Shodný postup rozmístění (vedený Ing. Pešičkovou) byl také v areálu Ing. Renaty Pešičkové v Hlavenci.

Výsadby probíhaly v říjnu. Vlastní výsadby probíhaly ihned po rozmístění rostlin na záhonech. Rostliny byly sázeny do standardní hloubky, tj. aby horní hrany kontejneru byly v úrovni terénu. Ihned po výsadbě proběhla zálivka dostatečným množstvím vody z cisterny. Po výsadbách trvalek byly do záhonů vysazeny také cibuloviny. Cibuloviny byly sázeny dle velikostí, tj. menší byly sázeny hnízdovitě ve skupinách po 8-15 kusech, větší cibuloviny byly sázeny individuálně. Cibuloviny byly opět sázeny do standardní hloubky, tj. cca 2,5 násobek výšky cibule. Veškeré záhony byly po výsadbě zamulčovány. pro mulčování se použily dva rozdílné organické materiály – jemná drcená kompostovaná borka a dřevní štěpka. Schéma zamulčování bylo voleno tak, je polovina záhonu byla zamulčována štěpkou a polovina borkou. Rozdělení na poloviny bylo přitom otočeno o 90°oproti polovinám záhonů vzniklým přípravou půdy. V rámci jednoho záhonu tak vznikly 4 různé kombinace podkladového a mulčovacího materiálu (štěpka- štěrk, štěpka – písek, borka - štěrk, borka – písek). Vrstva mulče byla cca 5 cm.

V následujících letech byly výsadby metodicky hodnoceny. Probíhalo zde vizuální hodnocení skupinou pozorovatelů, kteří navštěvovali plochy v pravidelných intervalech od dubna (do června 2x měsíčně, později 1x měsíčně) do prosince. Byla zaznamenávána náročnost údržby.

Na konci projektu, tj. v roce 2017 byla publikována certifikovaná metodika, která popisuje návrh, založení a údržbu tohoto typu trvalkových výsadeb. Dalším výstupem bylo vytvoření 4 užitných vzorů originálních trvalkových směsí, které se v hodnocení osvědčily. Tyto průhonické směsi byly nazvány Venkovská nálada, Kvetoucí krajka, Barevný podrost a Lehký květnatý stín. První dvě byly sestaveny z převážně tradičních venkovských rostlin a jsou určeny tedy i do vesnického prostředí a na polostinná místa. Směs Barevný podrost snáší plné zastínění a středně vlhké stanoviště. Směs Lehký květnatý stín velmi dobře prosperuje v lehčím stínu a na sušším stanovišti.

Složení nových trvalkových směsí



Venkovská nálada



Charakteristika:

Druhově pestrá trvalková směs pro polostinná stanoviště venkovských území. Sestaveno z tradičních venkovských, bohatě kvetoucích druhů trvalek.

Vhodná lokalizace:

Polostinné okraje porostu, pod starší stromy i mladé výsadby, svěží až sušší lokality. Venkovské výsadby.



Venkovská nálada tabulka

Venkovská nálada foto1

Venkovská nálada foto2

Kvetoucí krajka



Charakteristika:

Druhově pestrá trvalková směs pro polostinná stanoviště venkovských území. Sestaveno z tradičních venkovských, bohatě kvetoucích druhů trvalek.

Vhodná lokalizace:

Polostinné okraje porostu, pod starší stromy i mladé výsadby, svěží až sušší lokality. Venkovské výsadby.



Kvetoucí krajka tabulka

Kvetoucí krajka foto1

Kvetoucí krajka foto2

Barevný podrost



Charakteristika:

Druhově bohatá trvalková směs z 27 taxonů, ověřených dlouholetými zkušenostmi na Dendrologické zahradě v Průhonicích. Směs je založena na barevných kontrastech květů a výrazného olistění. Obsahuje druhy barevné a atraktivní i přes větší část zimního období. Na sušších lokalitách lze použít vitálnější astru (Aster ageratoides´Asran´), která je však na vlhčích místech příliš agresivní a je lépe použít jinou, např. Aster divaricatus 'Tradescant'.

Vhodná lokalizace:

Lehký až těžký zástin, obzvláště pokud je půda dostatečně vlhká. Středně vlhká stanoviště.



Barevný podrost tabulka

Barevný podrost foto1

Barevný podrost foto2

Lehký květnatý stín



Charakteristika:

Druhově bohatá trvalková směs z 24 taxonů, ověřených dlouholetými zkušenostmi na Dendrologické zahradě v Průhonicích. Směs obsahuje více druhů s dlouhými výběžky, takže rychle pokrývá plochu a zapojuje se až ke kmeni stromu. Směs má atraktivní strukturu a je atraktivní po celou sezónu.

Vhodná lokalizace:

Polostín, lehký až střední stín stromů, dané rostliny velmi dobře snáší sušší lokality



Lehký květnatý stín tabulka

Lehký květnatý stín foto1

Lehký květnatý stín foto2


Zpracoval: Adam Baroš
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice