Nepřehlédněte

AKCE ČTPRB 2018
přehled pořádaných akcí pro rok 2018
více
Mezinárodní spolupráce v oblasti rostlinných biotechnologií
Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií, z.s. získala v první výzvě OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost projekt Internacionalizace platformy ČTPRB CZ.01.1.02/0.0/0.0/
15_037/0007165
více
AKCE ČTPRB 2017
přehled pořádaných akcí pro rok 2017
více
Rostliny pro budoucnost
Nabízející se naděje, která však není samozřejmostí...
více
POZVÁNKA: Nové odrůdy obilovin pro zdravou výživu
20. června 2017 od 10:00 do 13:00 hodin v Kroměříži
více
Gate2Biotech - Vše o českých biotechnologiích na jednom místě
Portál je věnován tématům: rostlinná a živočišná biotechnologie, životní prostředí, genetika, enzymy, medicína, nanotechnologie. ...
archiv | podrobné
Rostlinná biotechnologie - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Rostlinné biotechnologie jsou biotechnologie pracující s rostlinami. Největšího využití mají v zemědělství a potravinářství, využití pro ně však lze nalézt ...
archiv | podrobné
Úvod Co jsou biotechnologie?
V řadě procesů nalezly uplatnění rostlinné (sója, slunečnice, řepka, arašídy ap.) nebo živočišné tuky. Velmi dobré využití v určitých typech biotechnologií ...
podrobné
Veřejné služby Informačního systému
Rostlinná biotechnologie by tedy v budoucnu mohla být účinnou alternativou pro produkci monoklonálních protilátek. Monoklonální protilátky produkované ...
archiv
Biotechnologie - INOVACE.CZ
Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk ... Juraj Kořínek, 03. 03. 2010 , Nové technologie v praxi, Biotechnologie, Medicína a farmacie ...
archiv | podrobné
RP7 zítrejší odpovedi se rodí už dnes odpovedi
mikrobiálních, rostlinných a živočišných biotechnologií, jejichž pomocí by mohly být vyvinuty nové, zdravější, ekologické a konkurenceschopné produkty a ...

Neonikotinoidy a ochrana včel



Autor: Ing. Jana Kloutvorová, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

Blíží se nejzazší termíny, do kterých lze spotřebovat přípravky obsahující účinné látky na bázi neonikotinoidů imidacloprid, clothianidin a thiamethoxam. U těchto účinných látek byla ukončena platnost povolení, zásoby je možno spotřebovat nejpozději do 19. 12. 2018 (dle typu přípravku, některé i dříve). Po novém roce je již nebude povoleno aplikovat v otevřených venkovních podmínkách. K zákazu těchto látek bylo přistoupeno rozhodnutím Evropské komise na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrzujícího rizika používání těchto insekticidů pro včely.

Včely spolu se čmeláky patří v oblastech mírného pásu k nejvýznamnějším druhům opylovatelů a hrají nezastupitelnou roli při reprodukci většiny hmyzosnubných rostlin. V případě řady kulturních zemědělsky využívaných plodin či ovocných stromů tak bezprostředně ovlivňují výši výnosu a přímým způsobem se podílejí na produkci potravin. Vedle těchto hlavních druhů opylovatelů hraje v přírodě při opylování rostlin významnou úlohu i celá řada dalších druhů hmyzu, které jsou důležitou složkou biodiverzity prostředí. Od druhé poloviny 20. století však studie ve stále větší míře dokládají znepokojující údaje o postupném úbytku uměle chovaných i přirozených hmyzích opylovatelů v krajině.

Zodpovědnost za zvýšenou úmrtnost včel nese celá řada faktorů, které často působí synergicky. Patří k nim například nemoci a paraziti včel (zejména varroáza), špatné chovatelské praktiky včelařů, změny přirozeného životního prostředí. Také nekvalitní výživa způsobená převládající nabídkou málo různorodých potravních zdrojů ze zemědělských monokultur a zimováním výlučně na cukerných zásobách ovlivňuje např. imunitu včel apod. A v neposlední řadě jsou to také vlivy pesticidů a dalších chemických látek, které negativním způsobem ovlivňují kondici, sílu a životaschopnost včelích společenství i ostatních hmyzích opylovatelů v ekosystému. V posledních letech byla pozornost zaměřena především na skupinu neonikotinoidů, které byly zařazeny mezi látky s potenciálně vysoce negativním vlivem na včely.

Neonikotinoidy jsou syntetické insekticidní látky odvozené od přírodního nikotinu. Představují nejrozšířenější skupinu účinných látek používaných proti škodlivému hmyzu v zemědělství. Jejich masové využívání podmiňuje jejich vysoká toxicita pro hmyz, a tedy i vysoká účinnost ošetření na straně jedné, a relativně nízká toxicita pro savce na straně druhé. Na hmyz účinkují jako požerové a dotykové nervové jedy působením narušení přenosu impulsů v nervovém systému. Mechanismus účinku je založen na navázání neonikotinoidů na nikotinové acetylcholinové receptory buňky (nAChRs). Hmyz zasažený neonikotinoidovým pesticidem vykazuje při nižších dávkách nebo na počátku působení excitaci, následně nebo při dávkách vyšších je hmyz ochrnutý, paralyzovaný a dochází k jeho úhynu (Yamamoto,1999). V posledních letech se objevila řada studií, které dokládají toxikologická rizika neonikotinoidů pro včely. Nejčastěji jsou zmiňovány špatná schopnost orientace (Yang et al., 2010; 2012), narušení imunitních schopností včel a zvýšená náchylnosti k infekcím (Alaux et al., 2010; Brandt et al., 2016). Jejich použití jsou dávána i do souvislosti se syndromem zhroucení včelstev (CCD).

Alarmující údaje o úbytku opylovatelů a podezření, že odpovědnost za tento úbytek nesou neonikotinoidy, rozvířily rozsáhlé diskuze o osudu jejich dalšího používání. Neonikotinoidy se staly do určité míry i politickým tématem. V roce 2013 EFSA zveřejnila po vyhodnocení dostupných výzkumných zpráv stanovisko, že neonikotinoidy imidacloprid, clothianidin a thiamethoxam jsou pro včely rizikové. Z principu předběžné opatrnosti pak Evropská komise přistoupila k zákazu používání těchto tří účinných látek jako mořidel (Prováděcí nařízení komise (EU) č. 485/2013). Pro foliární aplikace byly dále povoleny. K zákazu se v roce 2016 se připojily i Spojené státy americké. Následující roky byly věnovány intenzívnímu výzkumu vlivu používání těchto látek na včely i další opylovatele. Na základě těchto studií EFSA potvrdila předchozí stanovisko a došla k závěru, že většina způsobů užití těchto tří neonikotinoidů představuje riziko pro včelu medonosnou i pro další volně žijící včely.

Zástupci členských států následně podpořili na jaře 2018 návrh Evropské komise na úplný zákaz používání tří účinných látek imidacloprid, clothianidin a thiamethoxam ve venkovních podmínkách (Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/783, č. 2018/784 a 2018/785). Zákaz platí plošně na celém území Evropské unie. Do budoucna bude možno tyto účinné látky používat pouze ve sklenících. V platnosti i nadále zůstává povolení používání neonikotinoidů acatamiprid a thiacloprid, pro které nebyla toxikologická rizika potvrzena. Významně nižší toxicitu těchto účinných látek pro včely dle studií (Feyereisen, 2018, Manjon, 2018) podmiňuje enzym cytochrom P450, který umožňuje metabolizaci thiaclopridu a acetamipridu na méně toxické látky a který se vyskytuje u včel a čmeláků.

Zákaz používání neonikotinoidů imidacloprid, clothianidin a thiamethoxam bude mít větší dopady do rostlinné výroby, než do sektoru ovocnářského, kde se aktuálně dotkne jen jednoho přípravku. Ostatní neonikotinoidy na bázi acetamipridu a thiaclopridu budou moci být v ochraně ovoce i nadále využívány.

 Včely

Literární zdroje:

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 485/2013 ze dne 24. května 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinných látek klothianidin, thiamethoxam a imidakloprid, a kterým se zakazuje použití a prodej osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin obsahujícími uvedené účinné látky. Úřední věstník Evropské unie, L 139, 25. května 2013

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/783 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky imidakloprid. Úřední věstník Evropské unie, L 132, Ročník 61, 30. května 2018

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/784 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky klothianidin. Úřední věstník Evropské unie, L 132, 30. května 2018

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/785 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky thiamethoxam. Úřední věstník Evropské unie, L 132, Ročník 61, 30. května 2018

Yamamoto, I. (1999). "Nicotine to Nicotinoids: 1962 to 1997". In Yamamoto, Izuru; Casida, John. Nicotinoid Insecticides and the Nicotinic Acetylcholine Receptor. Tokyo: Springer-Verlag. pp. 3–27. ISBN 443170213X.

Alaux, C., Brunet, J. L., Dussaubat, C., Mondet, F., Tchamitchan, S., Cousin, M.,Brillard, J., Baldy, A., Belzunces, L. P., Le Conte, Y., (2010) Interactions between Nosema microspores and a neonicotinoid weaken honeybees (Apis mellifera) Environ Microbiol 12(3):774–782.

Brandt, A., Gorenflo,A., Siede, R., Meixne, M., Büchler, R. (2016). The neonicotinoids thiacloprid, imidacloprid, and clothianidin affect the immunocompetence of honey bees (Apis mellifera L.). Journal of Insect Physiology 86 40–47

Yang, E. C., Chuang, Y. C., Chen, Y. L., Chang, L. H., 2008. Abnormal foraging behavior induced by sublethal dosage of imidacloprid in the honey bee (Hymenoptera: Apidae). J. Econ. Entomol. 101, 1743–1748.

Yang, E. C., Chang, H. C., Wu, W. Y., Chen, Y. W., 2012. Impaired olfactory associative behavior of honeybee workers due to contamination of imidacloprid in the larval stage. PLoS ONE 7, e49472.

Feyereisen, R. 2018. Toxicology: Bee P450s Take the Sting out of Cyanoamidine Neonicotinoids Current Biology , Vol. 28 , Iss. 9, R560 - R562. DOI: 10.1016/j.cub.2018.03.013

Manjon, C., Troczka, B.J., Zaworra, M., Beadle, K., Randall, E., Hertlein, G., Singh, K.S., Zimmer, Ch.T., Homem, R.A., Lueke, B., Reid, R., Kor, L., Kohler, M., Benting, J., Williamson, M.S., Davies, T.G.E., Field, L.M., Bass, Ch., Nauen, R. 2018. Unravelling the Molecular Determinants of Bee Sensitivity to Neonicotinoid Insecticides. Current Biology , Volume 28 , Issue 7 , 1137 - 1143.

 Včely